Od 1. 6. 2019 je účinná novela insolvenčního zákona. Co nového nám přináší jako zaměstnavatelům?

Do běžného života firmy zasahuje existence insolvenčního řízení hned několika hlavními způsoby:

  1. Jako dlužník: právnická nebo fyzická osoba – podnikatel se může dostat do situace, kdy je dlužníkem v úpadku a je povinna podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku. Zdrojem dat je zde účetnictví podnikatele a odpovědní jsou statutární orgány firmy nebo fyzická podnikající osoba. Insolvenční zákon pak v § 3 stanoví, za jakých podmínek je dlužník v úpadku.
  2. Jako věřitel: firma též může být v pozici věřitele dlužníka, který je v úpadku. Zde budeme řešit přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení a z daňového hlediska v případě DPH opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení a v případě daně z příjmů opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení.
  3. Jako zaměstnavatel dlužníka: pokud o návrhu našeho zaměstnance na povolení oddlužení rozhodne soud kladně, pak v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže zaměstnavateli, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale poukazoval je insolvenčnímu správci.

Pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanec má více exekucí, je oddlužení i praktickým řešením, neboť zaměstnavatel pak komunikuje pouze s jedním partnerem – insolvenčním správcem. Ten navíc většinou dohlíží i na správné provedení srážek, neboť dle zákona požaduje pravidelné přehledy o příjmech, na rozdíl od mnohdy nepřehledné situace, kdy je partnerem zaměstnavatele několik exekutorů.

V rámci insolvenčního řízení můžeme rozlišit fáze, při kterých je dáno, kdo má dispoziční oprávnění k dlužníkovu majetku – tedy i k nařízeným srážkám ze mzdy:

  • Fáze první – od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku: dispoziční právo má dlužník, lze výkon rozhodnutí a exekuci nařídit, nelze ji však provést. V této situaci by měl zaměstnavatel dále provádět srážky ze mzdy, nebude je však odesílat exekutorovi či oprávněnému, ale bude je deponovat u sebe a čekat, jak soud dále rozhodne.
  • Fáze druhá – od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku: dispoziční právo má stále dlužník, ostatní platí jako v první fázi.
  • Fáze třetí a) oddlužení – soud rozhodl o schválení oddlužení: dispoziční právo má dlužník. S nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Což v praxi znamená, že zaměstnavatel provádí srážky a odesílá je insolvenčnímu správci.
  • Fáze třetí b) konkurz – soud rozhodl, že na dlužníka je vyhlášen konkurz: dispoziční právo má insolvenční správce. Veškeré stržené srážky zaměstnavatel odesílá insolvenčnímu správci.

Zdroj: portal.pohoda.cz

Více informací

Více o srážkách ze mzdy a insolvenci z pohledu mzdové účetní se dozvíte na školení s Vladislavou Dvořákovou NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY A CHYBY PŘI ZPRACOVÁNÍ MEZD. Školení se koná 21. října 2019 v Olomouci. 

Podrobnosti naleznete zde.